Jakub MüllerJakub Müller

Drábské světničky, Český ráj

IMG_3329-Panorama.jpg

Letošní léto pro mne bylo velkou fotografickou i osobní inspirací. Osobní inspirací se mi stal náš téměř roční syn, díky kterému se mi každý den naskýtá možnost sledovat zázrak, který příroda činí na nás – lidech. Umění naučit se chodit, jíst, mluvit, hrát si a stále objevovat nové a nové věci, to je pro mne, coby pozorovatele, neuvěřitelný zážitek. Natož pak pro našeho syna, který nové a nové věci objevuje každý den.

Sledujte nás na facebooku a neunikne vám žádný fotopříběh.

Fotografickou inspiraci jsem letošní léto našel na mnoha místech. Ve skalách, v horách, u vody, ve vzduchu. I tady mne stále naše matička Země nepřestává překvapovat. Ale jak jsem se na tomto „honem za fotografií“ už po několikáté přesvědčil, někdy stojí za to se zastavit, jen tak si sednout a pozorovat tu nádheru, kterou nám příroda nabízí.

Tyto fotografie vznikly jednoho červnového večera v Drábských světničkách. Odpoledne jsme s rodinou absolvovali výlet do Zoo v Ústí nad Labem, manželku se synem jsem nechal v Děčíně u rodiny a mne čekala cesta zpět domů. Rozhodl jsem se zastavit cestou ještě v Drábských světničkách a pokusit se o nějaký ten fotografický úlovek.

IMG_3304aa

První zádrhel mne však už potkal na cestě, když na mne čekaly dvě záludné objížďky a tím pádem časové prodloužení. A jak by mi jistě potvrdili moji fotografičtí kolegové, na čase opravdu záleží. Časovou ztrátu jsem se tedy rozhodl nahnat mým fyzickým výkonem v Drábských světničkách. V polovině prvních schodů jsem narazil na druhý zádrhel. Ten jsem však mohl přičítat jen sám sobě. Boty, které jsem si připravil na tento výšlap, zůstaly v autě a na nohách mi zůstaly pohodlné, leč v tomto případě lehce nepraktické žabky. Na výběr jsem měl tedy dvě možnosti.

IMG_3322_111

Buď půjdu v klidu, přijdu na konec západu a udělám jednu fotku a nebo se kousnu, šlápnu do toho, žabky, nežabky a udělám pár fotek, které za to budou stát. Rozhodnutí bylo celkem rychlé, takže jsem začal utíkat. Řeknu vám, běhání v žabkách na schodech ve skalách byl opravdu zážitek. Vyběhl jsem nahoru upocený a udýchaný, opřel jsem se o kolena a snažil jsem se vrátit své plíce do polohy, ve které byly před dvaceti minutami a ejhle, zjistil jsem, že nejsem nahoře sám. Na vyhlídce jsem vyrušil mladý pár, který evidentně neměl příliš radosti z mého počinu, ač to byl výkon hodný obdivu. Obdiv tedy nevěnovali mně, ale sami sobě. Nu což, když už mě nezastavily objížďky, žabky ani schody, s párečkem hrdliček už si snad nějak poradím, říkal jsem si.

Fotografujete? Pošlete nám váš vlastní fotopříběh.

A tak jsem si začal rychle, snad i zběsile, vybírat a hledat nejlepší místo pro nelepší záběr. V žabkách jsem přeskakoval ze skály na skálu a pokoušel se najít to správné místo. Nutno říci, že tento výkon, oproti předchozímu výběhu, mladý pár opravdu zaujal.

IMG_3269 Panoramaa

A když jsem tak zmateně pobíhal po vrcholcích skal, při jednom pohledu do hledáčku foťáku mi to došlo, sednul jsem si, uklidnil se a začal si konečně vychutnávat tu nádheru. Zapadající slunce zbarvené do teple žluté, výhled na Bezděz, Ještěd a k tomu krásná atmosféra Drábských světniček. To se prostě musí prožít. Takže jsem seděl, na nic nemyslel a užíval si tu neuvěřitelnou atmosféru.

IMG_3329 Panorama

Nakonec se mi podařilo udělat i pár fotek, které jak jsem předeslal, stály za to. Stály i za tu cestu dolů za tmy, absolvovanou jak jinak než v žabkách.

Jakub MüllerJakub Müller

Nadšený fotograf, otec jednoho špunta a životní optimista tělem i duší.

  • Ze Sněžky až na Králický Sněžník

    Focení je pro mě jedinečná záležitost. V mém životě zabírá velkou část a ne jen v životě, ale také v srdci. Aby to teď nevyznělo špatně, na prvním místě pro mě samozřejmě vždy je a …

  • Moře z mraků obklopilo Sněžku

    „Na horách napadlo prvních deset čísel sněhu.“ povídá Valtr – kolega z práce. Obrátil jsem se na něj a když se naše pohledy střetly, bylo jasno. Už se známe tak dlouho, že není potřeba zbytečných slov. …

  • Tre Cime – dvojí rande s legendou

    Psal se rok 2010, bylo mi čtyřicet a v říjnu mě čekala má první fotoexpedice do nitra italských Dolomit. Od doby, kdy jsem začal vážněji fotografovat, byly právě Dolomity mou vysněnou lokalitou a proto jsem …

  • Hehe…dobíhání na poslední chvíli, skoro sprintem, je můj koníček, takže já to na vrcholcích ani jinak neznám, než totálně propocenej a vyšťavenej. Ale je fakt, že v žabkách jsem to ještě nezkoušel 🙂

  • Vaclav

    Pěkný příběh, který jsem sám zažil x-krát, a parádní fotky….docela jsem se pobavil, jak podobné světelné podmínky jsem zažil na Drábských světničkách asi před dvěma týdny.
    http://krasnesvetlo.cz/go-west-to-drabske-svetnicky-idealni-lokace-na-zapad-slunce/