Daniel KubesaDaniel Kubesa

Malá Fatra, nezapomenu

Úvod.jpg

Příběh, o který se s vámi dnes podělím, má pro mě velkou hodnotu. Na svou první výpravu do hor bez rodičů nebo dospělého si jistě vzpomene každý z nás. A protože jsem zapálený nejenom do hor, ale i do focení, je pro mě tímto nezapomenutelným zážitkem přechod Malé Fatry. Tato výprava a výsledné fotky vysoce předčily veškerá má očekávání.

Sledujte nás na facebooku a neunikne vám žádný fotopříběh.

Výpravu jsme si s kamarádem Ondrou naplánovali na srpen. Jak to tak ale bývá, když se na něco hodně těšíte, něco vám tu radost zkazí. Já jsem si na začátku prázdnin vymkl kotník. Na 5 týdnů jsem dostal sádru. Věděl jsem, že mě pak ještě čeká ortéza a rehabilitace. S výpravou na Malou Fatru jsem se pomalu loučil.

Můj kotník ale nechtěl, abych se o tento zážitek připravil, a tak se těšně před odjezdem umoudřil. Cestu jsme začali ve Vrútkách. I když bylo hlášeno pěkné počasí, realita na místě byla jiná. Po slunci ani památky. To mi trochu zkazilo náladu, jelikož jsem věděl, že z focení toho moc nebude. Celou cestu nás navíc provázela hustá mlha. Při zastávce ve fatranských lesích jsem si ale ve chvilce rozjímání v korunách stromů všiml, že přes listí a mlhu prosvítá slunce. Slunce nabývalo na síle a mlhu pohltilo. Ten okamžik byl tak úžasný, že se ani slovy nedá popsat. Rychle jsem fotil, ale v té době mě ještě nenapadlo, že focení podobných situací je složitější a řeší se více expozicemi. Fotky tak vůbec neodpovídaly skutečnosti. Byl jsem zklamaný, ale mám ponaučení pro příště.

1

Cílem prvního dne bylo dojít na Chatu pod Chlebom. Trochu jsme přecenili naše síly. Prohýbali jsme se pod těžkými batohy a cesta byla pěkně namáhavá. Před cílem jsme ještě navštívili Chleb. Chtěl jsem si zmapovat terén kvůli rannímu focení. Pokusil jsem se ještě vyfotit západ slunce. Z toho ale moc nebylo, jelikož mu překážel mohutný Velký Kriváň.

2

Šli jsme si lehnout brzy, abychom mohli časně ráno pokračovat. Toho srpnového rána nás překvapila námraza, kterou jsem musel seškrabovat z pláštěnky batohu. Takovou zimu jsme opravdu nečekali, ale balení nás zahřálo. Počasí bylo skvostné. Jasno, moře hvězd a v údolí inverze. Co víc si může fotograf přát. Rozsvítili jsme čelovky a hurá zpátky na Chleb.

Fotografujete? Pošlete nám váš vlastní fotopříběh.
3

Na vrchol jsme dorazili v 5 hodin ráno. Ticho, světla prodírající se přes inverzi a zvětšující se záře vytvořily nezapomenutelný zážitek. Vytáhl jsem stativ a vrhl se na první pokusy. Dokonalý východ slunce narušoval pouze silný vítr. Ten se nejvíc podepsal na mázlých snímcích, protože levné Hama stativy nemají rády sebemenší vánek. S východem slunce a větším světlem jsem si ale mohl dovolit kratší časy. Ondra se mnou měl trpělivost, sledoval mé štelování a chytání toho nejlepšího snímku, i když byl už po hodině zmrzlý, nervózní a znuděný. Nedivím se mu, kdybych nefotil, tak mě pohled na východ taky po pár minutách přejde.

4

Nakonec jsme to přežili, sbalili jsme se a pokračovali dál směrem na Stoh. Ze Stohu jsme to pak vzali polo-během na vlak do Kraľovan, který nás bezpečně odvezl až domů.

Daniel KubesaDaniel Kubesa

Zapálený mladý fotograf milující horské prostředí, zejména Beskydy a Jeseníky.

  • Ze Sněžky až na Králický Sněžník

    Focení je pro mě jedinečná záležitost. V mém životě zabírá velkou část a ne jen v životě, ale také v srdci. Aby to teď nevyznělo špatně, na prvním místě pro mě samozřejmě vždy je a …

  • Drábské světničky, Český ráj

    Letošní léto pro mne bylo velkou fotografickou i osobní inspirací. Osobní inspirací se mi stal náš téměř roční syn, díky kterému se mi každý den naskýtá možnost sledovat zázrak, který příroda činí na nás – …

  • Moře z mraků obklopilo Sněžku

    „Na horách napadlo prvních deset čísel sněhu.“ povídá Valtr – kolega z práce. Obrátil jsem se na něj a když se naše pohledy střetly, bylo jasno. Už se známe tak dlouho, že není potřeba zbytečných slov. …